3 KROKY, JAK PŘEKROČIT SVŮJ STÍN

„Když můžu já, ty taky,“ blesklo mi dnes na hlavou na procházce, když jsem uspávala prcka. Vystoupit ze své komfortní zóny a posunout se někam dál můžeš i ty. 

Není potřeba mít konkrétní představu kam se chceš posunout, většinou stačí vědět jen nejbližší krok, který chceš udělat. Nebo tu představu můžeš mít, ale nepotřebuješ znát všechny ty kroky, které k ní vedou. To znamená, že si svou budoucnost nemusíš představovat, ale stačí si vizualizovat její výsledek. 

A to zvládneme všechny. Učím to ženy ve svých kurzech osobního rozvoje, učím je dostat se do své energie a najít si tu správnou životní polohu, aby se v té energii dokázaly udržet. Učím je zbavovat se svých neřestí, které nám všem kousek po kousku užírají naši přítomnost, zdraví a sílu. Učím je zdravému sebevědomí a komunikaci, která vede ke zdravým hranicím z obou stran – protože i tam hraje roli vlastní sebehodnota, ale taky sebereflexe a empatie vůči druhým.

Vizualizovat si svůj cíl – ať už je malý či velký, je prvním důležitým krokem při výstupu z naší komfortní zóny. Je strašně jednoduché lebedit si v tom zaprděném, dobře známém a často jen na oko bezpečném prostředí, ale naše vnitřní touhy volají po akci. 

Když v životě dlouho stojíme na místě, přestává v nás proudit energie. Její tok se zpomaluje a pomalu si uvnitř našeho já sedá. Tím vznikají nánosy a různé přesvědčení, proč to či ono nikdy neuděláme, nánosy, které nás zatěžují. Jenže energie potřebuje být v pohybu, energie je život – je to synergie čtyř živlů jakožto základních složek na naší planetě – provází vodu, vzduch, oheň i zemi. Energie vyvolává emoce i život. Jsme lidské bytosti, máme srdce, máme city a ano.. máme i ty touhy. Anglicky se emoce řeknou EMOTION a je to složenina ze slov ENERGY IN MOTION = energie v pohybu. Proudící energie je naší vnitřní mízou, která z nás stříká každým coulem, pokud o ni pečujeme a udržujeme ji v pohybu.

Jsem máma malého indiána, díky kterému se každý den posouvám vpřed. Každý den dojdu k nějakému poznání, každý den je něco nového. Každý den je nějaké AHA a WAU. A někdy si nabiju a přijde AU. Život se nezastaví a plyne vší silou, jako voda v řece. Neustoupí ani o píď. Jede si dál a neptá se mě, zda budu či nebudu přítomna, jede si klidně dál i beze mne.

Vždy jsem měla a budu mít sny, jsem už takhle uplácaná. Že se ty sny různě mění, je přece jedno. Vyplývají ze mně a odráží mé vnitřní nastavení, jsou mým zrcadlem. Stačí se nebát si své sny připustit, nebát se toho, že je někde – kdyby jen v koutku duše – máme.

Vždy jsem chtěla jít na výchovu svých malých indiánů od lesa. Ukázat jim hodnoty, které mi připadají mnohem důležitější, než znuděně přežít školu, doma odmlouvat, klopit do sebe sladké patoky a odpoledne se nudit u telefonu nebo počítače. Tohle rodičovství mi nedávalo smysl. Přežívat nemá smysl. A úplně stejné pocity jsem prožívala při dvou mých zaměstnáních – vykonávala jsem je poctivě a svědomitě, ale věděla jsem, že tohle je etapa, kterou potřebuji aspoň výhledově ukončit, protože mě žádným způsobem nenaplňuje. 

Musela jsem se více napojit na svůj vnitřní hlas, abych věděla, kterým prvním krokem ze své zóny vystoupím. A pak už to šlo ráz na ráz – soukolí mého života se dalo do pohybu a já se mohla živit létáním na paraglidu. Vozila jsem před mateřskou klienty o sto šest a nesmírně mě to posunulo v tom, že když si vizualizuji alespoň část toho, jak chci v životě žít nebo co chci v životě cítit, vím, že to dokážu. I ty to dokážeš! 

BOD Č. 1 VIZUALIZUJ SI SVŮJ KONKRÉTNÍ SEN NEBO POCITY, KTERÉ BYS V ŽIVOTĚ CHTĚLA VOLNĚ PROŽÍVAT.

Já si přála pomalejší tempo, více přírody i více svobody. Chyběl mi v životě smích a lehkost. 

BOD Č. 2 ZAMYSLI SE NAD TÍM, JAKÁ VNITŘNÍ MOTIVACE TĚ K TVÉMU CÍLI VEDE.

Uvědom si svá silná proč.

Během mateřské jsem nepověsila létání na hřebík, ale musela jsem ho opravdu výrazně omezit. Nejen z důvodu narození potomka, jeho péče a všeho, co s tím souvisí (maminky pochopí), ale taky z finančních důvodů – pokud chceš udržet podnikání s určitou úrovní nákladů a ještě se alespoň nuzně uživit, je potřeba ho dělat v určitém objemu. I tohle je jedno z mých PROČ, proč jsem MISI ŽENY překlopila od on-line podoby. Chci se důstojně uživit, dávat přitom ženám hodnotu i radost (ať už na padáku nebo v Misi) a chci mít více času na rodinu a pochopitelně i pro sebe. Celý život mě přitahuje svobodná forma vzdělávání a zatím po ní toužím i pro své potomky. Celý život mě přitahuje umění, udělat si na sebe i na své děti prostor. Dát větší důraz na to soužití, na sociální vazby. I to jsou má proč.

MÁ PROČ, KVŮLI KTERÝM JSEM SE MUSELA NAUČIT:

〽️ Tvořit digitální obsah a představovat ho beze studu veřejnosti

〽️ Natáčet vysílání či živá vysílání a cítit se u toho komfortně a dobře

〽️ Lépe mluvit, vyslovovat a taky dávat svým rozlítaným myšlenkám a nápadům srozumitelně hlavu a patu

〽️ Zlepšovat se ve psaní

〽️ S radostí a vděkem přijímat chválu i uznání (ano, i tohle může být těžké)

〽️ S nadhledem se vypořádávat s hejtry a nenávistnými komentáři (to si užije snad každý tvůrce)

〽️ Ztratit v osobním životě lidi, kteří můj výstup z komfortní zóny nedokázali zkousnout

〽️ Být mnohem více on-line, než jsem byla zvyklá, což je daň i oříšek pro mně zároveň

〽️ Dělat v podnikání ještě více rolí, než jsem byla zvyklá

〽️ Investovat své poslední úspory do Mise Ženy místo do své rodiny s nadějí, že se mi to jednou vrátí..

〽️ Přijmout za svou roli Virtuální asistentky coby druhou práci a naučit se pracovat s mnoha technickými programy, abych nás uživila a nebyla ve stresu, že neutáhnu náklady na podnikání i živobytí

A mnoho dalších výzev, kterými by se dal popsat celý arch papíru. Výše uvedené jsem vypíchla pro tebe jen proto, abych ti dala inspiraci i chuť se odhodlat jít si za svým snem, ať už je malý nebo oooobrovských rozměrů.

MÍSTO TOHO JSEM MOHLA:

🔥 Nechat padnout podnikání i MISI ŽENY v „off-line“ prostředí, protože na mateřské nebyl prostor

🔥 Požádat o sociální dávky

🔥 Žít ve stresu, co bude po rodičáku

🔥 Nepřiblížit se ani k jednomu ze svých snů

🔥 Čekat, že to nějak dopadne

🔥 Nechat si protékat život mezi prsty

🔥 Znovu vyhořet

BOD ČÍSLO 3?

Zvědom si první krok, který uděláš opravdu jako první. Nebuď nervózní z toho, že neznáš všechny kroky ke svému cíli. O tom to vůbec není. Nejdůležitější je se na cestu vydat, ne o ní jen mlčet nebo mluvit. To nestačí.

Jsi dokonalá a jedinečná bytost, stejně jako já nebo tvá kamarádka. A jsi taky jediným elementem v celé tvé vesmírné geometrii, který uvede tvou vlastní touhu do pohybu. Takže pojď na bod jedna, dva a šup na bod tři.. a už v tom jedeš taky, jedeme v tom spolu, jedeme v tom všechny. Protože jak píše ve svých krásných knížkách Richard Bach:

„Uskutečňování snů je ten nejsprávnější způsob, jak naložit s časem, který je člověku vyměřen.“